David Seidler

The empty space adjoninig with the arcade on Malé náměstí in the Old Town of Prague is filled by the exhibition Lost Europe [1] . The corner room, enclosed in its two sites by clear windows and door invites walking people to stop for a while and reflect the Ukranian´s pre-war moments with the current situation. The one can stay outside, read the texts and take a look what is happening indoor. The entrance is open on Monday to Friday between 9 a.m. to 6 p.m. and the door opens from 10 a.m. during the weekend. The vaulted rectangular space is refilled by photos, flag, and paper materials including for instance the book of photos accompanied by journalist Petra Procházková´s texts . Photographers Karel Cudlín, Jan Dobrovský and Martin Wágner are part of the 400asa, the group of documentary photographers. They have pictured the Ukranian landscape, people and animals. To put it differently: moments of life in Ukraine. We are now facing the difficult times that is changing our lives from min

During 9.12.2021 and 13.2.2022 at the Telegraph Gallery in Olomouc artist Pavel Korbička (*1972) created a site-specific installation called Space of Perception [1] . The main material he used were polycarbonate plates and neon tubes attached on the polycarbonate walls. A spiral labyrinth was created in reflection of the gallery space on the ground floor. The visitor can go through, following one direction and leave out in different doors than you entered. Once you dive into the labyrinth your senses are influenced by the blurred light and different width of the pathway. Art historian and theoretic Ladislav Kesner writes in an exhibition catalogue following: His light installation do not carry narrative or symbolic meanings; their purpose is primarily to encourage the viewer to become aware of and reflect on the psychological and physical sensations and experiences of shape, space, light and movement within and around these objects (Kesner and Macík, Ficová 2021) . And truly, the inst

  Kniha Nevědění Milana Kundery přišla v českém překladu v roce 2021. Jejím tématem je odloučení od své vlasti, od domova a rovněž odloučení samotných protagonistů mezi sebou. Prožívání přítomného, myšlení na budoucí a nostalgické ohlédnutí za minulým se v příběhu mísí s Kunderovou bravurou vykreslení myšlenek jednotlivých postav. Radim Kopáč píše v recenzi knihy pro Lidové noviny: Je to kniha pomalejšího tempa, vyladěná spíš nostalgicky; na rozdíl od Slavnosti bezvýznamnosti, která má švih a elán jako ta nejlepší němá groteska s Chaplinem  [1] . Čas Temporalita je ústředním motivem pro všechny hlavní figury. Minulost se v Josefově případě roztéká jako hodiny na obrazech Salvátora Dalího. Jeho vzpomínky jsou nahlíženy v deníku a porovnávány se současným dospělým Já. V případě Ireny je historie smazána jako křída na tabuli. Nikdo se jí po návratu domů nezeptá, co celou dobu v emigraci dělala, nikoho její minulost nezajímá. Kundera v příběhu vykresluje setkání postav, které na svou