david seidler

Sedím v prostorách IPR, dříve Sdružených projektových ústavů na Karlově náměstí. Usazen přímo naproti "šále" s vizualizacemi vítězného návrhu je místo téměř ideální k vyjádření se k projektu. Snažíc si nastudovat a pochopit oceněné tři projekty soutěžního dialogu jsem v CAMPu strávil asi hodinu už ve čtvrtek v době plného výstavního prostoru a živých diskuzí o návrzích. Nicméně dnes je neděle, hodina do zavíračky, méně lidí a věnovat bych se chtěl výstavě jako celku. Myšlenka kombinovat prostor k posezení či práci s výstavou není nová. Určitě si vybavíme mnoho kaváren a restaurací, kde na stěnách visí každý měsíc jiné obrazy a rovněž v Centru architektury u Karlova náměstí se jedná o zhruba rok zavedený koncept využití místnosti v přízemí. Milé prostředí kultivované diskuze nad jakýmkoliv projektem. Další použité prvky výstavy rovněž nejsou nové. Mítnosti dominuje ve středu prostoru tzv. "light box", tedy světlem podkreslená tištěná vizualizace návrhu z jedné strany...

  Kniha Nevědění Milana Kundery přišla v českém překladu v roce 2021. Jejím tématem je odloučení od své vlasti, od domova a rovněž odloučení samotných protagonistů mezi sebou. Prožívání přítomného, myšlení na budoucí a nostalgické ohlédnutí za minulým se v příběhu mísí s Kunderovou bravurou vykreslení myšlenek jednotlivých postav. Radim Kopáč píše v recenzi knihy pro Lidové noviny: Je to kniha pomalejšího tempa, vyladěná spíš nostalgicky; na rozdíl od Slavnosti bezvýznamnosti, která má švih a elán jako ta nejlepší němá groteska s Chaplinem  [1] . Čas Temporalita je ústředním motivem pro všechny hlavní figury. Minulost se v Josefově případě roztéká jako hodiny na obrazech Salvátora Dalího. Jeho vzpomínky jsou nahlíženy v deníku a porovnávány se současným dospělým Já. V případě Ireny je historie smazána jako křída na tabuli. Nikdo se jí po návratu domů nezeptá, co celou dobu v emigraci dělala, nikoho její minulost nezajímá. Kundera v příběhu vykresl...